Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1876 Tarchovka – 1942 Leningrad)

Grafik, knižní ilustrátor a divadelní výtvarník zprvu vystudoval klasické gymnázium a právnickou fakultu univerzity v Petrohradě. Po soukromém vzdělávání v malbě se přihlásil do ateliéru Ilji Repina na petrohradské Akademii umění. Jeho kreslířský i malířský talent se projevil v mnoha ilustracích k ruským pohádkám, ale prosadil se i jako divadelní výtvarník při návrhu dekorací a kulis, které prováděl v Rusku, Francii, Čechách, Německu i Argentině. V roce 1920 Bilibin z Ruska emigroval, aby se sem o 16 let později vrátil a vyučoval na Akademii umění v Leningradě až do roku 1942, kdy zemřel za blokády města.

Jeho svérázný rukopisný styl ("bilibinovský styl") se vyznačuje kresebnou linií, ve které černé ornamentální linky definují pole barev, objem a perspektivu. Bohaté využívání ornamentálních rámů, zdobení oděvů i architektury řadí Bilibina k nejvýznamnějším představitelům ruské secese.

Bilibinovy vztahy k českému prostředí se datují už od počátku 20. století. Autor si korespondoval s malířem Mikolášem Alšem, vycházely zde překlady ruských pohádek s jeho ilustracemi a pro Čechy připravoval i divadelní návrhy. V roce 1927 měl výstavu v Obecním domě, kde prezentoval mezi svými ilustracemi i návrhy pro výzdobu architektury, včetně části dekorativních návrhů na výzdobu pravoslavného chrámu na Olšanských hřbitovech.

Výzdoba tohoto kostela, projektovaného ruským architektem V. A. Brandtem, vystavěného v historizujícím stylu, byla plánována už od roku 1926. V následujícím roce dokončil Bilibin dvě skicy pro mozaiky vnějšího pláště budovy Zvěstování Panny Marie a Archanděla s Bohorodičkou. Ty byly vzápětí realizovány mozaikářskou dílnou Marie Foersterové. V roce 1928 měl Bilibin pokračovat s celou skupinou ruských výtvarníků na nástěnných malbách v interiéru chrámu, tato část práce se ale pro nedostatek prostředků až do roku 1940 nerealizovala a byla dokončena zřejmě v roce 1942.

Mozaika Zvěstování Panny Marie osazená v maurském oblouku nad vstupním portálem kostela je navržena v ikonopisném novgorodském stylu 15. století a koresponduje s mariánským zasvěcením kostela Uspenie Božskej Materi. Další mozaika je osazena v lunetě na vnější straně apsidy. Představuje Archanděla Michaela, který byl původně navržen s Bohorodičkou, nakonec však byla realizována jen jeho postava. Soubor doplňuje menší kompozice hlavy Ježíše Krista v nadpraží vchodu do krypty.

Václav Čtyroký, Česká mosaika, Sklářské rozhledy 8, 1941, s. 145-153, především s. 149.
Danuše Kšicová, Nástěnné malby Ivana Jakovleviče Bilibina v Praze, in: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, F 19-20, 1975-1976, s. 65-80.