Menu:

Hartinger, Ilja

(1935 Karolínka)
Malíř a grafik Ilja Hartinger žije a tvoří s těsnou vazbou na rodné Valašsko. Vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a v letech 1957–1963 pokračoval studiem v ateliéru malby a grafiky u Antonína Strnadela na VŠUP v Praze. Pochází z vesnice Karolínky, kde strávil rok ve sklářské huti. Tradice, ze které vyrostl, se odrazila také v jeho díle. Realizoval mnoho skleněných monumentálních prací, především v technice leptaného skla a vitráže.
V Hartingerově tvorbě najdeme jako převažující produkci grafik a akvarelů. Pracoval ale i v oleji a tempeře. Základem všech jeho kompozic (včetně monumentálních děl) je pevná kresba. V 70. a 80. letech 20. století Hartinger svými díly často doplňoval veřejné budovy a prostory. Kromě děl ze skla zhotovoval i návrhy pro gobelíny, techniku, kterou ho inspirovala jeho žena Jiřina. Rozsáhlá společenská poptávka mu za normalizační výstavby přinesla zakázky pro základní školy (Halenkov), dětskou kliniku (Olomouc), hotel (Vsetín), budovy národních podniků (Tatra Kopřivnice), kulturních domů (Zašová) nebo doplnění nových sídlištních celků (Vsetín). V roce 1986 vytvořil návrh kompozice Valašsko pro nákupní středisko sídliště Sychrov ve Vsetíně. Kruhovou mozaiku realizoval Miroslav Grabovský. Ve Vsetíně se zachovala i jeho kompozice s krajinným výjevem v hale polikliniky ve Smetanově ulici. S Miroslavem Grabovským spolupracoval i při osazení mozaiky na fasádě Lidového domu v Novém Hrozenkově. Kompozice s prvky valašské krajiny a lidových tradic vznikla v roce 1990.
Dalibor Malina, Malíř a grafik Ilja Hartinger, Vsetín 2005.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1987, Praha 1987, s. 116.
Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999 III, H, Ostrava 1999, s. 79.