Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1933 Krhanice – 2006 Ústí nad Labem)

Vystudoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze a posléze PdF Univerzity Karlovy u profesorů C. Boudy, K. Lidického a M. Salcmana, pokračoval ještě na Vysoké škole pedagogické. Mezi lety 1960-1970 sám působil na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, v době normalizace musel přestat učit, zůstal však pracovat ve svobodném povolání. Jeho tvorba zahrnuje různé polohy od grafiky a užité grafiky po malířská díla, vyřezávané reliéfy a řadu monumentálních realizací v architektuře. Pro Hourovu tvorbu je bez rozdílu velikosti a techniky provedení děl (od grafiky přes gobelíny až po exteriérové skleněné mozaiky) charakteristická "monumentalita tvarů a sošná hmotnost figur" doprovázená silnou černou linkou vymezující jednotlivé motivy obrazů. Je autorem knihy Jak se dívat na grafiku a také řady odborných článků.

Miroslav Houra se často věnoval realizacím určeným jako výzdoba architektury a veřejných prostor. Nejstarší zakázka tohoto typu se týkala (asi jako jediná) sakrální budovy - na přelomu 60. a 70. let vyřezával vstupní dveře a další vybavení interiéru kostela sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem. Na dalších dřevěných reliéfech pracoval i později pro profánní budovy např. pro SEZ Děčín – Člověk a technika, pro ZŠ v Žalanech – Domov, pro Prior v Mostě – Mostecká krajina, pro kulturní středisko v Lounech Květ kultury, pro podnik Pozemní stavby v Ústí nad Labem Město pro lidi, pro trenažer v Bechyni Kosmonauti nebo Gruzie pro kavárnu Gruzie v Praze.

V "měkkém" materiálu jsou realizovány také jeho návrhy textilních dekorací a obrazů populárních v té době zvláště v zasedacích síních a ředitelnách socialistických podniků, úřadů nebo škol. Tak vznikl gobelín Bílinsko pro správní budovu podniku SHD v Bílině, gobelín Oslava chemie pro budovu Petrochemie v Neratovicích, další s tématem Domov pro ZŠ v Děčíně a s tématem Město na Labi pro televizní studio v Ústí nad Labem či Oslava města na Labi pro OKS Ústí nad Labem a Děčínsko pro ZŠ Děčín - Bínov. Textilní aplikaci Milenci navrhoval pro kulturní středisko Skřivánek v Ústí nad Labem, dále aradekory Milenci pro obřadní síň v Nestěmicích, Děti a svět pro ZŠ v Ústí nad Labem a Peněžnictví pro zasedací síň banky v Mostě. Pracoval i na návrzích pro art protis, např. pro kompozici Svět dětí v MŠ Chomutov.

Z nástěnných technik využil různé možnosti dekorování budovy. V interiérech se objevilo sgrafito, v němž byla provedena kompozice Dějiny člověka v hale ZŠ v Mostě nebo keramická mozaika. Tu navrhl pro školu v přírodě Sušice – Nužerov (Ptáci), další kompozice Prométheus je k vidění v hale rozvodové stanice v Děčíně, Svět přírody vznikl pro zotavovnu Zdravotník v Jetřichovicích, Zvěrokruh pro MŠ v Chomutově a Květy a děti pro MŠ Chlumec.

Z Hourovy tvorby se zachovala i řada kompozic zhotovených v technice skleněné mozaiky. Byly realizovány jak z mačkaných prefabrikovaných kostek železnobrodské mozaiky, tak za spolupráce s mozaikářskou dílnou Ústředí uměleckých řemesel, která používala štípané smalty. Zajímavým dokladem velmi těsné spolupráce při realizaci díla je asi největší exteriérová mozaika ve střední Evropě nazvaná Pocta dělnosti severních Čech určená na fasádu administrativní budovy (bývalého severočeského Krajského národního výboru) v Ústí nad Labem. Podle kartonů vytvořených ve velikosti 1:1, uložených dnes ve sbírkách ústeckého muzea, dílo po dva roky vytvářel se dvanácti spolupracovníky vedoucí dílny ÚUŘ František Tesař. Mozaika byla dokončena v roce 1985 a zabírá asi 350 m^². Původně na toto místo Houra navrhoval téma "rotujícího Ikara", umělecké komisi se ale zdálo málo angažované. Vznikla tedy kompozice k historii dělnického lidu navíc doprovázená textem: "veškerá moc patří do rukou pracujícího lidu." Monumentální dílo se nakonec stalo zajímavým dokladem společenských změn – v roce 1997 Okresní úřad autora požádal, aby změnil část kompozice a nahradil zmíněný úvodní citát ústavy československé socialistické republiky z roku 1960 jiným prvkem. Nakonec tuto plochu o velikosti 4 m^² doplnil Hourou navržený a Františkem Tesařem realizovaný motiv domku.

Další Hourovy mozaiky už podobnými zásahy neprošly, většina z nich by je ani nepotřebovala, protože jejich celkové vyznění je dodnes ve veřejném prostoru poměrně nekonfliktní a navíc jsou výtvarně kvalitní. Z tohoto důvodu se jich řada zachovala na svém místě dodnes. Největší počet realizací je v samotném Ústí nad Labem. V roce 1976 vznikly České a ruské pohádky na betonovém sloupu z roku 1976 v areálu bývalé 39. MŠ na sídlišti Severní Terasa a kompozice Rodina – Vesmír pro tamní 29. základní školu. Podle návrhu z roku 1981 byla komponována na fasádě ZŠ pod Holoměří figura kosmonauta a v rámci tématu Oslava kosmonautiky byla ještě doplněna doprovodnou básní a údaji vysázenými skleněnou mozaikou na kruhové betonové stéle před budovou. Pro venkovní areál parčíku v Kmochově ulici na sídlišti Dobětice vznikly čtyři betonové stély s lidskými figurami vysázenými v mozaice.

Obdobné betonové stély charakterizované mozaikou jako personifikace dětských pohádek jsou součástí výzdoby ZŠ na ulici Edisonova v Teplicích – jednotlivé stély představují pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků, Dlouhý, široký a bystrozraký, O Popelce a O Smolíčkovi. Pro teplickou MŠ v Trnovanech navrhl Houra v roce 1980 Symboly dětského světa.

Podobné kompozice se vyskytovaly i v dalších severočeských lokalitách – pro Most pracoval Houra na návrhu skleněné mozaiky pro atrium základní školy s tématem Země – lidé – vesmír a na Kytici přátelství pro hotel Murom. V Chomutově je u nákupního střediska sídliště Písečná osazena figurální Oslava práce z roku 1985, v Litoměřicích v roce 1977 vznikla "funkční plastika s mozaikou" Čtvero ročních dob s dekorativně zpracovanými stromy. Další funkční plastika Domov obložená skleněnou mozaikou měla od roku 1977 zdobit MŠ v Podbořanech, dodnes se ale nezachovala. Za to v této lokalitě najdeme jednoduchý motiv zdobící fasádu nákupního střediska nápisem Rubín a rudou květinou uzavřenou v šedém kruhu (realizace 1981). Náročnější je výzdoba podobného zařízení v Postoloprtech, kde se na fasádě uplatnila monumentální mozaika Slunce z roku 1988. Dodnes existuje také kompozice Sloup pohádek realizovaná v roce 1973 v zahradě mateřské školy v Žatci. Tvoří ji dva betonové objekty – přízemní krychle a sloup složený ze čtyř nestejně velkých betonových krychlí pojednaných na svislých plochách mozaikami – najdeme zde například vodníka, jelena, labuť, čaroděje, čerta, kouhouta, prince na koni či draka.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1973, Praha 1973, s. 67.
František Hora, Miroslav Houra, Václav Pospíšil (kat.), Ostrava 1976.
Miroslav Houra (kat.), Praha 1977.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1977, Praha 1977, s. 223, 228, 235.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1983, Praha 1983, s. 66.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1985, Praha 1985, s. 39.
Vilém Vránek (red.), Severočeští výtvarníci, Ústí nad Labem 1986, s. 30-31.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1988, Praha 1988, s. 96.
Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 2. N-Ž, Praha 1995, s. 998.
Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999 III, H, Ostrava 1999, s. 284-285.
Veronika Synková, Užité umění v architektuře města Ústí nad Labem v letech 1945-1989, diplomová práce, FF UJEP Ústí nad Labem, 2006, s. 74-76, 81-3, tab. XVI, XVII, XVIIa, XXI, XXIV, XXIX, XXXIII, XXXV.
Václav Houfek, Vzpomínky na Miroslava Houru, Příspěvky k ústecké vlastivědě, 2013, č. 8, s. 45-47
Martin Krsek, Rozhovor s mozaikářem Františkem Tesařem, Příspěvky k ústecké vlastivědě, 2013, s. 8, s. 48-51.
Miroslav Houra, obrazy – grafika – tapiserie (kat.), Litoměřice 1978.