Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1868 Turá Lúka – 1947 Bratislava)

Slovenský architekt Dušan Jurkovič vystudoval gymnázium v Šoproni a umělecké školení získal ve Vídni na státní průmyslové škole (Kunstgewerbeschule des österreichischen Museums für Kunst und Industrie). V roce 1891 navštívil Zemskou jubilejní výstavu v Praze, kde jej inspirovala Česká chalupa představující syntézu prvků lidové architektury z několika českých regionů. V té době pracoval ve Vsetíně, takže se začal zajímat o lidové stavby a v jeho dalším díle je patrné především využití etnografických motivů (1897 útulny na Radhošti). V roce 1899 se přestěhoval do Brna a kromě soukromých vil, nájemních domů či přefasádování starších budov pracoval na koncepci urbanistické podoby, výstavby a přestavby lázeňských budov v Luhačovicích. Mezi důležité architektovy zakázky patřily také adaptace zámeckých sídel (Molitorov, Nové Město nad Metují, Zbraslav) a řada pohřebišť a pomníků, které projektoval za první světové války pro západní Halič.

Dušan Jurkovič často dotvářel fasády navrhovaných budov v různých monumentálních technikách. Nejčastěji je člení dekorativně vyřezávané prvky převzaté z lidové architektury (lomenice apod.), objevují se i nástěnné malby. V několika případech využil též techniku skleněné mozaiky – v tomto směru spolupracoval výhradně s brněnským uměleckým sklářským podnikem Benedikta Škardy. Zřejmě první prací byly zastavení křížové cesty pro Hostýn – Jurkovič navrhoval architekturu drobných dřevěných pavilonů s kamennou zadní stěnou. Plány na ně byly hotové v roce 1904. Jednotlivé scény do kaplí vytvořil Joža Úprka. V kresebných návrzích je patrné, že pracovali společně, protože Jurkovičova kresba prvního realizovaného zastavení č. XIII už obsahovala Úprkovu kompozici. Zastavení bylo i s mozaikou hotové v roce 1905. Škardův podnik je provedl v technice řezané skleněné mozaiky z plochého skla s domalovanými detaily. Bohužel se převedení kompozice do tohoto materiálu nijak neosvědčilo a později byla zastavení realizována v keramické mozaice podle návrhů Jano Koehlera.

V obdobném duchu (i s obdobnými problémy a brzkou devastací práce) byla v roce 1906 zhotovena mozaika na průčelí Jurkovičovy vily v Brně Žabovřeskách. Firma Škarda ji vyskládala z řezaného, z části zřejmě zlaceného a stříbřeného skla podle návrhu malíře Adolfa Kašpara – tématem byl motiv z pohádky Bača a drak. Jurkovič pro Benedikta Škardu navrhl také jeho vlastní dům v Brně, Dvořákově ulici č. 10. Fasádu realizovanou v roce 1908 dekoroval soustavou lizén a pásků s prvky seskládanými opět z řezaného plochého skla, z části zlaceného. Techniku klasické mozaiky ze štípaných smaltů Jurkovič ve svých projektech využil jen jednou, v návrhu pro spolkový dům ve Skalici na Slovensku (1905-1906). Kompozice s uherským králem Štěpánem vznikla opět rukama Škardových zaměstnanců podle kartonů Mikoláše Alše.