Klouda, Antonín
(1929 Dobrá Voda u Českých Budějovic – 2010 Praha)
Antonín Klouda vystudoval českobudějovické gymnázium a v roce 1947 vstoupil do kněžského semináře. Studium teologie kvůli komunistickému převratu neuzavřel a nastoupil do sklářské školy v Železném Brodě, kde mu z politických důvodů nedovolili studium dokončit a ze stejných důvodů nebyl přijat ani na VŠUP v Praze. Techniku mozaiky si prohloubil v roce 1969 při studijním pobytu v italské Ravenně. Klouda byl knězem skryté (řeckokatolické) církve a z jeho samostatných návrhů a realizací známe především díla do sakrálních prostor, která realizoval jak za socialismu, tak po roce 1989. Pro interiéry kostelů navrhoval a osazoval mozaiky, ať už kamenné či skleněné (Lačnov u Valašských Klobouk 1981, kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně, Ostrovánky 1984, Lovčice 1985, kostel sv. Mikuláše v Tiché), vytvářel také vitráže (kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě 1975) a podílel se na i na spolupráci s dalšími kolegy – např. na mozaikovém rámu triptychu Mikuláše Medka v kapli v Kotvrdovicích (1971).
Jeho významným počinem v technice skleněné mozaiky je Zvěstování v bazilice Zvěstování Panny Marie v Nazaretě (Izrael). V roce 1993 ve stejném materiálu navrhnul mozaiku na průčelí prelatury kláštera Velehrad, na které převedl do odolného materiálu obraz Panny Marie křesťanské jednoty (tzv. Velehradské paládium). Je zřejmě také autorem mozaiky Krista Dobrého pastýře na průčelí kostela sv. Šimona a Judy v Bystřici a podle návrhu Lumíra Šindeláře zhotovil v roce 1993 mozaiky do tympanonů bočních portálů kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Skleněné mozaice se věnoval i jako restaurátor. Na restaurátorských pracích spolupracoval s Vladimírem Románkem, s nímž restauroval v roce 1971 mozaiku ze skla a keramiky v ul. Hybešově v Karlíně. Podílel se na také na křížových cestách – jednu vytvořil pro kostel Panny Marie ve Strašnicích, další umístěnou na sloupcích v prostoru za kostelem vznikla pro jihomoravské poutní místo Žarošice. Z výzdoby funerálních prostor je možné jmenovat jeho mozaiku na hrobě rodiny Soukupovy na Olšanském hřbitově v Praze. Skleněné mozaice se věnoval i po teoretické stránce, kdy byl spoluautorem učebnice Mozaikářství, na níž pracoval spolu s Františkem Tesařem, a která vyšla v roce 1988.
František Tesař - Antonín Klouda, Mozaikářství: učební text pro 1. až 3. ročník učebního oboru mozaikář, Praha 1988.
Renata Fryšarová, Okno je do nebe, říká výtvarník Antonín Klouda, Práce LII, 1996, č. 55, s. 13.
Miloslav Pojsl - Václav Hyhlík, Velehrad v památkách osmi staletí, Praha 1997, s. 133
Lumír Šindelář, Mosaiky v postranních tympanonech chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, in: Bořivoj Nechvátal (red.), Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla, Praha 2001, s. 341-345.
Vladimír Přibyl, Slánské pamětihodnosti. Umění mozaiky ve Slaném, Slánská radnice IX, 2011, číslo 2, roč. IX., s. 15.
Jiří Černý, Kaple v budově Biskupství českobudějovického, Setkání. Diecézní časopis pro křesťanské společenství, 2013, č. 2, s. 5.
http://reckokat.cz/exarchat/zesnuli-duchovni.html (naposledy staženo 19.8.2015)
Renata Fryšarová, Okno je do nebe, říká výtvarník Antonín Klouda, Práce LII, 1996, č. 55, s. 13.
Miloslav Pojsl - Václav Hyhlík, Velehrad v památkách osmi staletí, Praha 1997, s. 133
Lumír Šindelář, Mosaiky v postranních tympanonech chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, in: Bořivoj Nechvátal (red.), Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla, Praha 2001, s. 341-345.
Vladimír Přibyl, Slánské pamětihodnosti. Umění mozaiky ve Slaném, Slánská radnice IX, 2011, číslo 2, roč. IX., s. 15.
Jiří Černý, Kaple v budově Biskupství českobudějovického, Setkání. Diecézní časopis pro křesťanské společenství, 2013, č. 2, s. 5.
http://reckokat.cz/exarchat/zesnuli-duchovni.html (naposledy staženo 19.8.2015)
