Klusáček, Karel Ladislav (Ludvík)
(1865 Polná – 1929 Praha)
Malíř a ilustrátor Karel Ladislav Klusáček vystudoval gymnázium v Německém Brodě. Výtvarné školení získal na pražské Akademii, kde byl žákem Antonína Lhoty a Maxe Pirnera. Jeho hlavním vzorem ale byl Mikoláš Aleš. Po dokončení studií a italské cestě začal pracovat na poměrně velkých zakázkách. Již první zahrnovala celý cyklus olejomaleb k Wagnerově opeře Parsifal určený do hlavního sálu zámku v Hořovicích.
Klusáček byl výborný dekoratér. Jeho monumentální tvorba je spojena s výzdobou interiérů i exteriérů mnoha budov. Vynikl v nástěnných malbách, které zpracoval pro Zemskou banku v Praze na Příkopech, pro strop Městského muzea v Praze, Národní dům v Karlíně a Městský dům v Náchodě. Přátelil se s architektem Josefem Fantou. Nepřekvapí proto, že pracoval na výzdobě jeho architektur – např. hvězdárny v Ondřejově, kde navrhnul a realizoval sgrafitovou výzdobu pracovny.
Návrh mozaik se v jeho díle objevuje výjimečně. Setkáváme se s ním na vnějším plášti novorománského kostela sv. Remigia v Čakovicích, kde byla v tympanonu vstupního portálu osazena kompozice apokalyptického Beránka rámovaného rozvilinovým dekorem. Návrh mozaiky souvisí s návrhem na výmalbu celého kostela, který byl v roce 1905 pojednán dekorativní nástěnnou malbou s několika figurálními prvky.
Zbyšek Malý (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000 V, Ka-Kom, Ostrava 2000, s. 235-236.
