Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1873 Brno – 1941 Brno)

Malíř a grafik, který žil na jihomoravském venkově vystudoval na pražské Umělecko-průmyslové škole a posléze na Akademii výtvarných umění u prof. Ženíška. Jeho tvorba dokázala spojit soudobé secesní tendence s intenzivním vlivem lidového umění. U architekta Kamila Hilberta se školil v technikách fresky a sgrafita hojně používaných při výzdobě soudobých historizujících budov. Jeho vlastní tvorba se soustředila především na dekorování interiérů a exteriérů budov (asi 35 profánních a 40 kostelů). Navrhoval sgrafita, vitráže i mozaiky, z nichž byla většina realizována v keramickém materiálu. Nejznámější je zřejmě keramický obklad průčelí hotelu Paříž v Praze, nebo soubor kaplí křížové cesty na Hostýně (1912), na němž Köhler spolupracoval s architektem Dušanem Jurkovičem. Keramická mozaika s motivem Madony je umístěna i na umělcově hrobě na hřbitově ve Stražovicích u Kyjova.

Skleněné mozaiky Köhler navrhoval jen minimálně. Největší z nich byla určena pro presbytář kostela sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně u Olomouce (1931). Technikou skleněné mozaiky je podle Köhlerovy invence vyzdobeno průčelí hotelu Obecní dům v Semilech (1908) s florálním dekorem na modrém pozadí.

Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 1. A-M, Praha 1995, s. 369.
Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, díl A-K, Praha 1947, s. 513.