Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1922 Brno – 1988 Prudká u Doubravníku)

Studoval na SUŘ v Brně, válečné obdobní strávil v internačním pracovním táboře a po návratu působil jako malíř, byl členem surrealistické Skupiny 42 a dalších uměleckých skupin. Tíhnul k imaginativní malbě, ale zároveň k pevné konstrukci obrazu. V 50. letech se nebyl schopen přizpůsobit oficiální malbě, zachycoval existenciální úzkost a posléze se na počátku 60. let věnoval nefigurativním obrazům v rámci tvorby skupiny Brno 57. Na počátku 70. let 20. století musel opustit Brno a odstěhoval se na venkov do mlýna v Prudké u Doubravníku.

Jeho dílo pro veřejné prostory vznikalo téměř celou dobu umělcova působení. Často spolupracoval se svým kolegou ze skupiny Brno 57 architektem Ivanem Rullerem, pro jehož brněnské sídliště Lesná navrhl cihlové dělící stěny: "Tehdy bylo stanovené, že až 5 % z investičních nákladů stavby musí být realizováno ve výtvarných dílech, jinak by ty peníze nebylo možné použít. A bylo na architektovi, koho si na to najal. A já věděl, že na Matala je spoleh a že má skvělé nejen výtvarné, ale i architektonické a řemeslné cítění." Spolupráce s architekty byla nakonec jeho hlavním zdrojem příjmů. Na realizaci návrhů monumentálních prací osobně dohlížel (i na kovové práce či vitráže), při keramických mozaikách spolupracoval se svou první ženou keramičkou Boženou Matalovou.

O charakteru Matalovy monumentální tvorby po polovině 60. let vypovídá mříž pro internát učiliště Adast v Adamově, která zdobila stěnu jídelny v přízemí. Kovová struktura má černou barvu, na kterou navazují barevné abstraktní obrazce. Podobnou pevnou strukturu černých linií vymezujících abstraktní barevné tvary na neurčitém modrém pozadí představují i dvě protějškově komponované skleněné mozaiky Život na mořském dně umístěné po bocích vchodu do hlavní budovy železniční stanice Žďár nad Sázavou. Jsou signované MATAL 1967 a tvoří asi jedinou autorovu práci provedenou v této náročné technice. Mozaiky realizovala dílna Ústředí uměleckých řemesel.

Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 1. A-M, Praha 1995, s. 490.
Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002 VIII, Man-Miž, Ostrava 2002, s. 120-121.
Soňa Večeřová, Bohumír Matal – realizace v architektuře, bakalářská práce, FF MU Brno, 2011.