Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1930 Praha)

Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Emila Filly a Josefa Nováka a pokračoval studiem monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vladimíra Sychry. Často pracoval na realizacích do veřejného prostoru, z nichž byly některé spojené s textilními technika. Za návrhy gobelínů získal v roce 1956 dvě ceny v celostátní soutěži. Jeho tvorba na konci 50. a na začátku 60. let 20. století řeší témata rozvoje civilizace, vědy a techniky či astronomie. S tímto okruhem malířských a grafických prací souvisí i jeho realizace v technice skleněné mozaiky. Pro halu vlakového nádraží v Pardubicích navrhl na základě vítězství v umělecké soutěži (1957) mozaiku, jejímž středem jsou hodiny zakomponované jako slunce do hvězdného nebe dekorovaného alegoriemi souhvězdí. Realizována byla v roce 1959. Další zakázkou pro drážní budovu byla dvojice mozaik pro odjezdovou halu nádraží v Chebu v bruselském stylu s modrým pozadím a abstraktními útvary sluncí a hvězd. Na tuto linii tvorby navazuje i mozaika Slunce na průčelí mateřské školy v Praze. Na rozdíl od předchozích, které představují celkové ležatě obdélné kompozice vyskládané ze štípaného smaltu, je tato mozaika rozdělena do dvou částí v podobě nízkého plochého reliéfu opatřeného na povrchu kombinovanou mozaikou. Vystupující plochy jsou abstrahovány do podoby oranžového slunce a těžce čitelného modrého útvaru, který může představovat sedící postavu.

Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002 IX, Ml-Nou, Ostrava 2002, s. 60.
Aneta Břehová, Vývoj a užití mozaiky v 50. letech 20. století, bakalářská práce, FF UP Olomouc, 2009, s. 39-40.