Menu:

Seeling, Bernard Otto

(1850 Praha – 1895 Praha)
Sochař Bernard Otto Seeling se učil v Platzerově kamenické dílně a pokračoval školením v dílnách dalších sochařů i ve Vídni. Posléze se školil na pražské Akademii u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. V roce 1875 dostal Klárovo nadační stipendium a odjel do Itálie, kde pobýval další tři roky a vytvořil zde modely plastik Mladá Neapolitánka, Poprsí Neapolitánky a sochu kardinála Schwarzenberka.
Seeling často pracoval na monumentálních zakázkách pro veřejné prostory i pro sakrální interiéry. Vytvořil sochu Komenského pro Přerov, model sochy hraběte Františka Antonína Šporka, sochu sv. Jiří pro kapli na Řípu, další sousoší pro kostel ve Vrchlabí, sochy pro sv. Mikuláše v Praze nebo pro průčelí kostela sv. Jana na Skalce. Zajímavý je také soubor šestnácti soch pro nově restaurovanou Prašnou bránu v Praze a z okruhu "restaurátorských" prací potom socha Šalby doplňující od roku 1885 soubor barokních děl v Kuksu.
V přehledu jeho prací figuruje i návrh na skleněnou mozaiku zpracovaný údajně podle obrazu profesora Kleina. Kompozice Immaculaty na průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradě vznikla v roce 1895. Byla osazena do niky na místě zazděného okna k 850. výročí založení benediktinského opatství.
Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, díl L-Ž, Praha 1950, s. 404-405.
http://www.rajhrad.cz/benediktini/opatsky_chram.htm (naposledy staženo 17.7.2015)