Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1896 Sv. Kopeček u Olomouce – 1986 Praha)

Malíř, grafik, scénograf a pedagog Karel Svolinský se vyučil řezbářem, později studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze malbu u prof. Zálešáka a v sochařském ateliéru prof. Kafky (1919-1926). Vzhledem k nedostatečnému zdraví nakonec závěr studia absolvoval v ateliéru nástěnné malby prof. Františka Kysely. Desetiletí učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a věnoval se především grafice a knižní ilustraci, z níž můžeme vyzdvihnout precizní botanické ilustrace. V jeho tvorbě ale nacházíme také důležitá monumentální díla a realizace určené do veřejných prostor.

Ze Svolinského starších monumentálních zakázek musíme zmínit práce pro chrám sv. Víta. V letech 1930-1931 navrhnul votivní vitráž knížete Jana Schwarzenberga pro severní okno chrámu a v roce 1938 byla dle jeho návrhu realizována dvojice protějškových skleněných mozaik První hřích (Adam a Eva) a Vykoupení (Kalvárie) na Zlaté bráně, resp. jižním vstupu do svatovítské katedrály. Tyto mozaiky provedla dílna Marie V. Foersterové a o tom, že je mozaikářka také sama financovala, svědčí nápisy zakomponované na kameny u paty kříže ve výjevu Vykoupení: "Na památku svého chotě malíře Viktora Foerstera provedla Maria V. Foersterová, inv. K. Svolinský, MCXXXVIII." První z mozaik byla realizována ještě před druhou světovou válkou, druhá byla osazena až po ní. Během války vznikala v ateliéru Foersterové podle Svolinského návrhu velká kompozice sv. Jiří, ta však na plánované místo v chrámu sv. Víta nakonec osazena nebyla a nachází se dnes v interiéru kostela v Trhových Svinech.

Karel Svolinský bývá považován za pokračovatele mánesovské malířské tradice. Často čerpal motivy z lidového prostředí. Uplatnil je také na své největší realizaci – návrhu na skleněnou mozaiku o velikosti více než 100 m² dotvářející olomoucký orloj. Původní kompozici barokního, novogoticky upraveného orloje se město rozhodlo na konci 40. let 20. století vyměnit za motivickou inovaci. Soutěž na výzdobu orloje vyhrál protěžovaný Karel Svolinský, snad i proto, že pocházel z nedalekého Sv. Kopečku u Olomouce. Hrotitou niku s ciferníky a kalendáriem vyzdobil scénami zobrazujícími jízdu králů, průvod královniček, ve spodní partii zakomponoval protějškové postavy dělníka a chemika (výzkumníka) a do špalety byly zasazeny kruhové medailony představující jednotlivé měsíce v roce. Díky těsné spolupráci autora návrhu a mozaikářů, kteří v letech 1949-1954 kompozici osadili, vzniklo kvalitní dílo, které je však tematicky poplatné době a umělecky metodám socialistického realismu. Po roce 1989 se dokonce uvažovalo o jeho odstranění.

Svolinského poslední prací provedenou v technice mozaiky je kompozice Strom života z roku 1977 ve vstupní hale základní školy na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně. Bohatě dekorativně větvený strom využívá kombinované mozaiky s převahou kamenného materiálu dotvářeného v postavách ptáčků akcenty štípaných smaltů.

Marie V. Foerstrová, Pravda o české mosaice, Národní listy, 1939, 19. 8., s. 4.
Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, díl L-Ž, Praha 1950, 512-513.
Prokop Toman - Prokop Hugo Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Praha 1955, s. 180.
Michal Ajvajz, Tradice a budoucnost mozaiky, Umění a řemesla III, 1958, s. 88-96.
Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 2. N-Ž, Praha 1995, s. 809-810.
Eva Balaštíková, Dílo Karla Svolinského pro chrám sv. Víta v Praze, in: Roman Musil - Eduard Burget, Karel Svolinský, Praha 2001, s. 91-115.
Pavel Zatloukal, "Je to velké a šťastné Vaše dílo". Olomoucký orloj Karla Švabinského, in: Roman Musil - Eduard Burget, Karel Svolinský, Praha 2001, s. 193-206.
Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005 XV, St-Šam, Ostrava 2005, s. 288-289.