Menu:

Sýkora, Zdeněk

(1920 Louny – 2011 Louny)
Malíř, grafik, sochař a pedagog Zdeněk Sýkora vystudoval výtvarnou výchovu, deskriptivní geometrii a modelování na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. S jeho netradiční průpravou souvisí jeho příklon ke geometrické abstrakci, ačkoliv se původně věnoval krajinomalbě. Mezi nesporné autorovy inovace patří tzv. počítačové umění, kdy k provedení záměru od roku 1964 užíval, ve spolupráci s matematiky, počítač. Jeho tvorba zahrnovala různé rastrované obrazy, velké detaily struktur prvků a náhodné linie seskupené do tzv. liniových obrazů.
Ačkoliv Sýkora absolvoval i několik semestrů na ČVUT a měl velmi blízko k architektuře, je počet jeho realizací určených do veřejného prostoru poměrně malý. I tak si jich velmi považoval: "Schopnost malířského a sochařského projevu integrovat s architekturou považuji za důkaz jeho aktuálnosti. Je to vždycky dobrý pocit, když práce, která vznikla v uzavřeném atelieru, začne fungovat v každodenní sociální komunikaci." V roce 1968 realizoval keramickou mozaiku v Jindřišské ulici v Praze (dnes v interiéru kavárny), pracoval na oponě divadla v Lounech, keramické stěně Polského informačního střediska v Praze (1967-69) a na kompozicích pro chodník v Litvínově (1974) a autobusovou zastávku v Gorinchemu v Nizozemí. Autorovou nejznámější realizací je skleněná mozaika, jíž jsou obloženy větrací komíny Letenského tunelu. Jako vertikální černobílá kompozice složená z prefabrikovaných kostiček stavební (harusové) mozaiky dominuje velké části Letné. Je považována za "jedno ze stěžejních děl celého proudu racionálně orientovaného umění 60. let v tehdejším obrozujícím se Československu."
Prokop Toman - Prokop Hugo Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Praha 1955, s. 181.
Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 2. N-Ž, Praha 1995, s. 811-812.
Petr Vaňous, Pražské mozaiky Zdeňka Sýkory, in: Výroční zpráva, Státní památkový ústav v hl. m. Praze, Praha 2001, s. 79-81.
Antonín Langhamer, Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách, Sklář a keramik, roč. 53, 2003, č. 4–5, s. 72–78.
Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005 XV, St-Šam, Ostrava 2005, s. 303-304.
Pavel Kappel, Zdeněk Sýkora 90, Praha 2010.
Kristýna Křížová, Realizace Zdeňka Sýkory v architektuře jsou vzácnými výjimkami, Právo, 2011, 6. 9.