Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením
na jejich výskyt a poškození

(1936 Čáslav)

"Já sám se velmi těším ze skutečnosti, že jsem ve svém, myslím velmi pracovitém, výtvarném prostoru měl vzácnou příležitost spolupracovat s umělcem a mistrem mozaiky Františkem Tesařem, jehož celoživotní trpělivé úsilí bylo, a vždycky také je, korunováno vzácnou touhou po dosažení maximální vibrace a podivuhodné niterní tektoniky této nevšední harmonické umělecké interpretace"

Jaroslav Šerých: Vizuální slavnost mozaiky, in: Sborník přednášek z odborného semináře: Techniky skleněné mozaiky, pořádaný Společností pro technologie ochrany památek, konaný 15.4.2010 v Národním muzeu v Praze, Praha 2010.

František Tesař se stal Mistrem uměleckého řemesla v oboru umělecká mozaika (dnes už se již tento titul neuděluje), získal povolení Ministerstva kultury k restaurování mozaik, tzv. licenci k restaurování, a působí také jako výtvarník.

Z politických důvodů nemohl hned studovat, proto se nejdříve vyučil kloboučníkem, poté pracoval jako brigádník na pile, kde dostal doporučení ke studiu. Na základě talentových zkoušek byl přijat přímo do 2. ročníku Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze na Žižkově, kde vystudoval obor nástěnná malba v architektuře. Po ukončení školy v roce 1957 absolvoval základní vojenskou službu. Po té asi půl roku pracoval pro Národní divadlo, pro nějž dělal makety scén. V roce 1960 začal pracovat v mozaikářské dílně Ústředí uměleckých řemesel (ÚUŘ) v Praze. Od roku 1963 až do jejího zrušení v roce 1993 dílnu vedl. V České republice to byla jediná specializovaná dílna na klasickou skleněnou mozaiku. Své mozaiky dílna ÚUŘ presentovala na světových výstavách v Moskvě, Montrealu, Ósace a Torontu. Mozaikářská dílna ÚUŘ zanikla po privatizaci provedené koncem roku 1993 Ministerstvem kultury ČR. Vybavení díly včetně laboratoře na výrobu mozaikového skla zaniklo.

Od roku 1994 pokračuje František Tesař ve své práci ve vlastním mozaikářském atelieru v Čáslavi.

František Tesař se v rámci své dlouholeté praxe podílel na realizaci zhruba 400 mozaikových návrhů českých a slovenských výtvarníků. Je považován za nejlepšího odborníka v oboru. Na mnohých dílech v rámci ÚUŘ spolupracoval:

Samostatně pak spolupracoval s Jaroslavem Šerých (5 obrazů věnovaných památce sv. Zdislavy a luneta Smíření na stěně malé kaple v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou), Karlem Benedíkem (Madona na portálu kostela ve Strážnici), Václavem Sokolem (broušená kamenná mozaiková podlaha pro Královskou mincovnu ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře), Františkem Bělohlávkem (elektrárna Dlouhé stráně – Ekologická příroda), Jaroslavem Hanzelkou (čtyři andělé na portálu kostela v areálu psychiatrické léčebny v Kroměříži), Miroslavem Hourou (dva závěsné mozaikové obrazy Ikar pro rekreační střediska a prefabrikovaná mozaika Rodina - Vesmír na ZŠ v ulici Mírová v Ústí nad Labem), s Pavlem Kotasem (interiérová mozaika nad bazénem Plaveckého areálu v Přerově a exteriérová průmyslová mozaika na sportovní hale TJ Spartak v Přerově), Stanem Filkou (exteriérová velkoplošná průmyslová mozaika pro elektrárnu Ružín, Slovensko), Eduardem Halberštátem (mozaika pro základní školu v Ostravě), Vlastislavem Lachoutem (dvě stěny sauny soukromé rezidence v Rakousku), Josefem Němcem (obraz Antická doba umístěný nad bazénem soukromé rezidence ve Švýcarsku) a Daliborem Říhánkem (mozaika Zahrada pro soukromý dům v Praze) a dalšími umělci.

Řadu mozaikových děl také provedl podle vlastních výtvarných návrhů: např. městský a státní znak na fasádě nové radnice v Čáslavi, výzdoba fasády (znaky organizací) na Domě pečovatelské služby (Život) a městských lázních v Čáslavi (Čistota města), mozaika na kolumbáriu v Čáslavi (Alfa a omega), ve vstupní hale školícího střediska Silnice Čáslav (Silnice), výzdoba čelní stěny vstupní haly Základní školy J. V. Sticha-Punta Žehušice (portrét J. V. Stich-Punto), dvě mozaiky na fasádě kostela v Šumicích u Uherského Brodu (Sv. Anežka a Sv. František), mozaika Panny Marie pro kapli P. Marie v Borovanech, domovní znamení na fasádě soukromého domu v Čáslavi (Bludiště života), domovní znamení Slunce, voda, vzduch, které je umístěno na čelní fasádě rodinného domu v Praze 9 v ulici nad Krocínkou, dekorativní výzdoba stěny (kombinace říčních oblázků a štípané břidlice) u soukromého rodinného domku v Čáslavi v Lískové ulici aj.

Výjimečné práce realizoval František Tesař také na poli restaurování skleněných a kamenných mozaik. Restauroval mozaiky Viktora Foerstera na průčelí kostela Panny Marie Sněžné v Praze, výzdobu průčelí kláštera Emauzy v Praze (sv. Josef), Svatohostýnskou Madonu na Hostýně, hlavu Krista na stéle Františka Bílka v Pelhřimově. Provedl obnovu Foersterovy mozaiky Modrý Merkur na fasádě obchodní školy v Českých Budějovicích. Dále restauroval mozaiky na průčelí kostela Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích, mozaikovou výzdobu na fasádě budovy České pojišťovny v Praze ve Spálené ulici a fontánu ve vstupní hale tohoto objektu, mozaiku Karla Špillara na Obecním domě v Praze, mozaikové lunety Mikoláše Alše na fasádě Zemské Banky v Praze Na Příkopě, mozaiky pro Napoleonův památník ve Slavkově, mozaikovou výzdobu fasády domu Viola v Praze, mozaikovou lunetu pro portál kostela kláštera v Teplé, mozaiku na fasádě hotelu Praha v Praze na Václavském náměstí, obraz od Antonína Procházky v soukromé vile v Brně. Restauroval a nově instaloval v Severočeském muzeu v Liberci mozaiku od Josefa Kaplického Hold sklu, která byla zhotovena pro Československou expozici skla na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Restauroval mozaikovou výzdobu podle návrhu Jiřího Škopka – znaky měst u pramene Labe a doplnil další čtyři znaky. Obnovil také mozaikové panely pro pergolu od architekta Zdeňka Rosmana v archeologickém areálu Libice nad Cidlinou. V rámci rekonstrukce Národního památníku v Praze na Vítkově restauroval celou výzdobu v objektu, tj. skleněnou mozaiku Píseň míru Jakuba Obrovského nad vstupem do hlavního sálu, mozaikovou výzdobu Síně padlých legionářů od Maxe Švabinského, mozaiky v Síni Rudé armády od Vladimíra Sychry, a výzdobu Síně tradic (kamenná mozaika Radka Koláře Husitství, Selská Bouře Anny Podzemné, Revoluční rok 1848 Josefa Mertlíka, Dělnické hnutí 1938 a 1. světová válka Vladimíra Stříbrného, Osvobození 1945 Martina Sladkého, Odboj 2. světové války a Únor Oldřicha Oplta).

Za specifický restaurátorský zásah lze považovat úpravu mozaiky Miroslava Houry Pocta dělnosti severních Čech v Ústí nad Labem. Autor mozaiky byl v 80. letech nucen svoji koncepci doplnit o politický nápis. V roce 1997 Okresní úřad v Ústí nad Labem požádal Houru, aby tuto část kompozice nahradil jiným prvkem. Plochu o velikosti 4 m² nakonec vyplnil motiv domku, který realizoval tvůrce původní mozaiky František Tesař.

Ve volné tvorbě se František Tesař zaměřuje na figurální malbu a kresbu. Je spoluzakladatelem sdružení R clubu. Tato skupina výtvarníků se od roku 1959 zabývá studiem figurální pohybové kresby, převážně aktu, a pořádá společné výstavy své tvorby.

V oblasti mozaikové tvorby hledá její současné uplatnění. Prosazuje mozaiku jako malířskou techniku, tedy i jako galerijní závěsné obrazy v různém pojetí a adjustaci. V Čáslavi si vytvořil soukromou galerii České mozaiky s prezentací její historie u nás.

Jako čáslavský rodák se realizuje i v jiných výtvarných činnostech pro svoje rodné město. Příkladem je realizace jeho výtvarného návrhu příjezdových vítacích objektů ve formě siluety čáslavských věží (2014), které se nachází při vjezdu do Čáslavi. Vytvořil Památník obětem let 1914-1918, 1939-1945, 1948-1989 v centrum města Čáslavi (parčík u gymnázia). K 750. výročí založení města udělal obelisk, který je umístěn před radnicí. S místním rodákem architektem Zdeňkem Jiroutem navrhl doplnění Památníku 21. pěšího pluku maršála Foche – památníku válečných veteránů - u bývalých kasáren v Čáslavi (2008). Dále pak spolupracoval se Zdeňkem Jiroutem na vytvoření nové meteorologické stanice umístěné na náměstí Jana Žižky z Trocnova v Čáslavi (2011) a nové úpravě památníku Matouše Ulického na místě bývalého popraviště. Další realizace Tesařova návrhu je např. železná kovaná brána u starého mlýna pod hrází Městského rybníka v Čáslavi.

František Tesař je autorem nebo spoluautorem těchto publikací:

Jindra Nejedlová, Živé kameny, Naše rodina XLV, 1985, s. 11.
Karel Kropáček, Život pestrý jak mozaika, Obzory Kutnohorska VII, 1996, č. 23, s. 4.
Antonín Langhamer, Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách, Sklář a keramik, roč. 53, 2003, č. 4–5, s. 72–78.
František Tesař – Jana Syslová, Jsme skvělá parta, říká nejstarší člen R - klubu. Mladá fronta Dnes, 2004, roč. 15, 24. ledna č. 20, Střední Čechy Dnes [příloha], s. C/4.
Antonín Langhamer, Ohlédnutí za českou skleněnou mozaikou. Keramika a sklo V, 2005, č. 6, s. 20-22.
Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 3. Dodatky, Praha 2006, s. 781.
ZN, Obnovený památník v čáslavských stínadlech. Čáslavské noviny, 8.8.2009. http://www.meucaslav.cz/obcan/caslavske-noviny/rocnik-2009/cervenec-srpen/?pageshowing=2&more=149
Martin Vaněk, Popravu čáslavského kaplana připomíná opravený památník. Kutnohorský deník, 7.7.2009. http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/fotogalerie-historie-caslavi-ma-i-svou-krvavou-str.html
Red., Čáslav: Nové kolumbárium již slouží. Kutnohorský deník,10.1.2010. http://kutnohorsky.denik.cz/kratce/caslav-nove-kolumbarium-jiz-slouzi-621486.html
Jana Nováčková, Řemeslo, které má budoucnost, Mozaika. Zemědělská ročenka VIII, 2010, s. 210-213.
František Tesař, Česká skleněná mozaika druhé poloviny 20. století – vývoj, specifika, in: Sborník přednášek z odborného semináře: Techniky skleněné mozaiky, pořádaný Společností pro technologie ochrany památek, konaný 15.4.2010 v Národním muzeu v Praze, Praha 2010.
Red., Na náměstí se vrátila meteostanice, občanům nabídne základní informace o počasí. Svoboda.info, 19.4.2011. http://www.svoboda.info/zpravy/caslav/na-namesti-se-vratila-meteostanice-obcanum-nabidne-zakladni-informace-o-pocasi/
Martin Krsek, Milimetr, a Přemysl by neměl nohy, říká muž, jenž složil obří mozaiku. MF DNES, iDnes.cz/Ústí a Ústecký kraj, 17.11.2013. http://usti.idnes.cz/hourova-mozaika-v-usti-nad-labem-dam-/usti-zpravy.aspx?c=A131111_1998497_usti-zpravy_alh
Vladimír Havlíček, Návštěvníky Čáslavi ve městě vítá dílo výtvarníka Františka Tesaře. Svoboda.info, 15. 7. 2014. http://www.svoboda.info/zpravy/caslav/navstevniky-caslavi-ve-meste-vita-dilo-vytvarnika-frantiska-tesare.html
Red. Art. Mozaika: Další důvod, proč by v Havířově měli být na nádraží pyšní. Literární noviny, 22.4.2014. http://www.literarky.cz/kultura/art/17327-mozaika-dali-dvod-pro-by-v-haviov-mli-byt-na-nadrai-pyni
ZAK, Sloup před vchodem do informačního střediska připomíná letošní výročí města. Obzory Kutnohorska, 30.4.2014. http://www.obzorykutnohorska.cz/clanek-sloup-pred-vchodem-do-informacniho-strediska-pripomina-letosni-vyroci-mesta
ALH, Ústecké muzeum vystavuje originální předlohu nejvyšší evropské mozaiky. MF DNES, iDnes.cz/Ústí a Ústecký kraj, 21.9.2014, http://usti.idnes.cz/hourova-vystava-v-usti-0v0-/usti-zpravy.aspx?c=A130918_1978705_usti-zpravy_alh
Oldřich Palata, Hold sklu. Josef Kaplický a práce jeho žáků z padesátých a počátku šedesátých let 20. století ve sbírkách Severočeského muzea. http://www.muzeumlb.cz/?page=archiv/hold_sklu (naposledy staženo 9.4.2015)
Svatava Nováková, Jaroměř má svůj znak u pramene Labe. http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=1&iSub=9&iClanek=728 (naposledy staženo 9.4.2015) František Tesař, Oprava skleněné mozaiky "Hostýnská madona". http://www.hostyn.cz/hostyn_old/mozaika_oprava.htm (naposledy staženo 22.4.2015)
Magdalena Dvořáková, Ministryně obrany slavnostně odhalila památník v Čáslavi. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11562 (naposledy staženo 17.7.2015)
Oprava Foerstrovy mozaiky. http://zapelhrimovhistoricky.eu/5.htm (naposledy staženo 17.7.2015)
Marcel Fišer, František Tesař, Zdeněk Jirout, Pomník 21. pěšího pluku maršála Foche v Čáslavi. http://socharstvi.info/realizace/pomnik-21-pesiho-pluku-marsala-foche-v-caslavi/ (naposledy staženo 17.7.2015)
Soukromý archiv, osobní sdělení a korespondence Františka Tesaře