Menu:

Werner, Pavel

(1942 Otrokovice)
Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, obor tavená plastika a mozaika. Posléze nastoupil do speciálního sklářského ateliéru na VŠUP v Praze, kde byl žákem profesora Stanislava Libenského a docenta Václava Pátka. Sám po skončení studií působil jako středoškolský učitel a vedoucí brusičského oddělení Střední průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Po dvanáctileté přestávce (1977–1989), kdy se věnoval volné tvorbě, se vrátil do školství a v letech 1990–1997 vedl brusičské oddělení na Střední průmyslové škole sklářské v Novém Boru a roku 1997 se stal ředitelem svého dřívějšího působiště v Kamenickém Šenově.
Wernerova tvorba zahrnuje hlavně sochařské objekty z rytého, broušeného, litého a hutně tvarovaného skla. Věnoval se ale také malířskému dílu, vytváření kamenných soch a návrhům děl dotvářejících architekturu. Mezi posledně jmenované patřily i dvě mozaiky zdobící od roku 1981 vnější prostory MŠ na sídlišti Broumovská v Liberci. Kompozice Motýl a Včela jsou osazeny na betonovém panelu a jsou vyrobeny z barevných skleněných tyčí. Neobvyklým materiálem s kruhovým průřezem a plasticitou, která vznikla umístěním různě vysokých kamenů je mozaika dobrým dokladem autorova vtipu, schopností improvizace a práce se sklem v různých podobách. V kombinaci betonu a skleněných tyčí (tentokrát nenasekaných) vytvořil i další plastiku pro předškolní zařízení – prolézačku v zahradě bývalých jeslí v Kamenickém Šenově.
Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1981, Praha 1981, s. 73.
Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv. 3. Dodatky, Praha 2006.
Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010 XXI, W-Ž, Ostrava 2010.
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=4943 (naposledy staženo 12.7.2015)
http://mujweb.cz/pavelwerner/new_page_1.htm (naposledy staženo 12.7.2015)